Jeden z nejplodnějších českých spisovatelů Josef Frais, který se v posledním dvacetiletí zabýval především literaturou faktu (vedle účasti na desetidílných Toulkách
minulostí světa také válečnou a filmovou historií), předstupuje před čtenáře s rozsáhlým, biograficky laděným románem Fackovaní andělé. V románu zachycuje nejen své bohaté a často i bolestné osobní okamžiky a zážitky, ale i společenské a politické pozadí doby, ve které jsme žili od padesátých let do současnosti. Už v letech 1968 – 69 četl své povídky
v zájezdovém pořadu Karla Kryla Znamení doby. Později se stal dramaturgem a současně autorem a hercem v divadélku Waterloo v Ostravě. Zde úzce spolupracoval např. s Luďkem Nekudou a Tomášem Slámou. Svým typickým nadhledem a humorem v knize
Fackovaní andělé dokazuje, že i o závažných tématech lze psát lehce a s pochopením pro lidské klopýtnutí a slabosti. Lze se domnívat, že jde o dílo, které přesahuje dosud vydané knihy tohoto žánru. Josef Frais vydal téměř sto knižních titulů jako autor nebo spoluautor a zasvěcení do jeho tvorby ho spojují s tvorbou Vladislava Vančury s jeho vynalézavostí, přesvědčivostí a hlavně sílou řeči a tvůrčí aktivity vůbec. Čtenáře zaujme jeho svěží jazyk a vyprávěčské nadání.

Vzpomínková kniha zachycuje životní dráhu Václava Havla od dětských let až po nejvyšší ústavní funkci prezidenta republiky krátkými výstižnými texty a velkým obrazovým doprovodem.
Publikace obsahuje téměř všechny nejdůležitější etapy jeho
vývoje na více než stu dobových fotografií.
Jde o unikátní časosběrný materiál, který každému připomene
velkou osobnost světového významu.

Spisovatelka Johanna Marianna Burg předkládá čtenářům mysticko-historický román, ve kterém nás provede neznámým světem prostřednictvím hlavních hrdinů, nesmrtelného hraběte Saint-Germaina a Jakuba Ctibora. V tomto fiktivním příběhu nahlédneme do temných dob 17. století, kde se setkáme s postavou krutého inkvizitora španělského původu Peleleho, jehož velká nenávist k Jakubovi a jeho dívce Johance přetrvává po staletí, a táhne se jejich dalšími životy. Osudy hlavních hrdinů plné záhad pokračují v reálném životě na zámečku poblíž Vídně, kde se nečekaně objeví krásná dívka Jeanne. Mezi ní a Saint-Germainem se zrodí velká láska, která však brzy skončí záhadným zmizením hraběte. Osud Jakuba Ctibora se na pár let spojí s osudem posledního císaře a krále rakousko-uherské monarchie Karla I. Habsburského a jeho manželky císařovny Zity, nejprve v exilu ve Švýcarsku, a potom na Madeiře, kde císař Karel předčasně zemře. Jakub si vezme Jeanne za manželku a prožijí spolu na zámečku u Vídně spokojený život. Jeanne spatří svou nezapomenutelnou lásku Saint-
Germaina po dlouhých 51 letech na televizní obrazovce se stejným, nestárnoucím vzezřením. Saint-Germain využije této příležitosti, kdy v přímém přenosu předvádí výrobu zlata z olova, a ubezpečí překvapenou Jeanne o své nehynoucí lásce.

Pět neobyčejných hereček, pět netuctových osudů a desítky rolí, které pobavily zdaleka nejen české publikum… To byly základní momenty pro autora Roberta Rohála k napsání knihy Klauni v sukních. Pozorně si zde všímá především profesních úspěchů herečky Stelly Zázvorkové, Heleny Růžičkové, Míly Myslíkové, Ivy Janžurové a Dagmar Veškrnové – Havlové. A co že tato pětice vynikajících hereček má společného? Podle autora mnohé: jednak schopnost stejně přesvědčivě zahrát i roli dramatickou. Jenomže od smíchu to zase k pláči není až tak daleko – naopak. Přitom nelze přehlédnout ještě jeden atribut, a to jejich šarm. Je patrný v drtivé většině hereckých kreací všech pěti protagonistek. Vůbec obdivuhodná je i jejich schopnost nebýt – ať už na plátně, televizní obrazovce nebo jevišti – vždy jen za krásnou, úspěšnou a svůdnou, ale klidně i za ošklivou, nenápadnou či dokonce směšnou. Je v tom nejen kus odvahy, ale především mimořádné herecké nadání všetně smyslu pro nadsázku a ironii. A právě tyto herecké proměny pokládá autor za jejich poznávací znak. To, že zahrají prakticky všechno, i toho smutně směšného či naopak humpolácky drzého klauna v sukních, je zařadilo mezi nejpopulárnější a nejlepší herečky své doby. Nepochybně plným právem.

Dnes už málem zlidovělé hlášky z celé řady filmů a seriálů, ve kterých exceloval bohem políbený herec Jiří Sovák – toť hlavní menu nové knížky Roberta Rohála. Nepůjde tedy o hercovy memoáry či životopis, nýbrž o barvitou publikaci, která připomene prostřednictvím hlášek všechny jeho slavné filmy (Král Králů, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Kdo chce zabít Jessii, Pane, vy jste vdova!, Zabil jsem Einsteina, pánové…, Zlatá svatba, Marečku, podejte mi pero!, Což takhle dát si špenát, Co je doma, to se počítá, pánové…) či televizní seriály (Eliška a její rod, Byli jednou dva písaři, Arabela, Létající Čestmír, Chalupáři…), v nichž pod režijním vedením ostřílených režisérů „ partneřil“ s takovými herci, jako byli Vlastimil Brodský, Josef Kemr, Jiřina Bohdalová, Vladimír Menšík, Iva Janžurová, Libíček, Stella Zázvorková, Jiřina Jirásková, Miroslav Horníček a další herecké hvězdy. Nicméně hlavní hvězdou této knihy zůstává Jiří Sovák, jehož herecké kreace stejně jako dobře napsané i zahrané hlášky patří dodnes k tomu nejlepšímu v české filmové komediální tvorbě.

Každý národ ctí své tradice a uchovává je jako vzácný poklad pro budoucí generace. Nejinak tomu je i v našem českomoravském prostředí. Odkaz předků se k nám vrací v podobě různých tradic a zvyků, které vnímáme jako čas rodinné pospolitosti, rozzářených dětských očí, pohody a kouzla domova. Čtenář v této knize má možnost seznámit se s celým obdobím oslav českých Vánoc, tak jak jsou v našem prostředí vnímány. Krok za krokem se může ponořit do vánočního času od zapálení první adventní svíce přes prožitky vánočních dnů až po jejich vyvrcholení spojené s tříkrálovými tradicemi. Pohádkovou atmosféru Vánoc dotváří tradice jesliček, ať už těch prostých, které si stavíme u vánočního stromku doma, či těch výpravných, ozářených světlem chrámů. Vyprávějí nám příběh starý více jak dva tisíce let.
V encyklopedicky řazeném slovníku publikace přiblíží čtenáři význam svatých a biblických osob, bytostí a míst, církevních řádů a společenství, jakož i významné osobnosti a místa spojená s vánoční tradicí.

Pozoruhodný příběh Markéty Přemyslovny začíná krátce před svatbou s dánským králem Waldemarem II. a vypráví jej mladá šlechtična Anna, která odchází do Dánska v královnině doprovodu. První část knihy se odehrává v prostředí magického pražského hradu a na dalších středověkých sídlech ukrytých v překrásné české krajině. Kniha je především příběhem dívky, jejího problematického vztahu k otci, jehož má ctít jako krále ale kterému nemůže prominout potupení milované matky Adléty. Kněz, otec Jáchym a mladý trubadůr z Francie, který vnáší do ponurého prostředí středověkého dvora lehkovážné tóny milostných legend i to jsou rozpory, které utvářejí významnou osobnost legendární dánské královny.
V díle druhém již připlouvá do dánského království. Oslnivou krásou a soucitem si velmi brzy získá srdce lidu a přijímá nové jméno Dagmar-ta jež nese světlo. Dagmar i Anna si zvykají na život v královském hradě v Ribe. S Waldemarem ji pojí hluboká manželská láska ale stejně jako její matka i ona musí nést úděl podváděné ženy. Svůj život zasvětí dánskému lidu v pomoci nejchudším a nemocným. Dánsko, drsná ale neobyčejně krásná země se jí stává milovaným domovem. Umírá velmi mladá ale legenda o královně Dagmar žije sedm set let do dnešních dnů.

Jestliže slavný anglický dramatik irského původu George Bernard Shaw prohlásil, že atentát je extrémní formou cenzury, pak je na místě otázka, co představuje atentát, který selhal. Jistě jde o stejně odsouzeníhodný čin jako zdařilý atentát, i když soud jej obvykle posuzuje “pouze” jako pokus o vraždu. Faktem je, že ti, kteří přežijí pokus o atentát, mají prostě štěstí. A strůjci epodařeného atentátu? Někdy má atentátník obyčejnou smůlu, když selže detail. Jindy se mu zase jedná jen o to, aby se zviditelnil. Nicméně každý nezdařený pokus o atentát, o nichž pojednává tato publikace, a to od Napoleona až po současnost, má svůj osobitý příběh.

Setkání s Dominikem Dukou a rozhovor s ním ve mne zanechal hluboký dojem, protože jsem v něm poznal velmi vzdělaného člověka, který má v sobě i velký lidský rozměr.
Knihu o Dominiku Dukovi jsem se rozhodl napsat poté, co jsem měl možnost se s ním setkat osobně a poznat i jeho demokratické názory, které dokáží reflektovat dobu. Dominik Duka je tím, kdo dokáže naslouchat druyhým, a přesto má jasné vidění světa. Jeho život je velké dobrodružství plné zvratů.
Setkání s Dominikem Dukou je vždy přínosem a něčím novým, co vás obohatí a zároveň donutí k zamyšlení . Tato kniha se rodila v nelehké osobní době a v mnohých chvílích byla pro mne záchranou. Věřím, že každý čtenář si v ní najde to své a bude mít podobný pocit názorově blízkosti jakou k Dominikovi Dukovi sdílím já.

Většina zmínek o Vojtěchu Bělohrobském, rodáku z Černovic u Tábora, pochází ze třicátých let devatenáctého století. Jeho tvorba plnila stránky nesčetných časopisů. Zažil slávu, když za svou deklamaci „Žena a basa“ byl poctěn několikadukátovou cenou Vilímkova Besedníka. Pak jako by se po něm země slehla.
Na školách se o něm nikdy nikdo neučil a jen málo zasvěcených literárních badatelů zná jeho jméno a ještě méně těch, co ví, jak se jeho tvorba prolínala jeho životem, vystihovala nálady, pocity a životní situace.
Komunictický režim existenci Bělohrobského nevzal na vědomí vůbec. Měli jsme přece dost básníků dělnické třídy, a Bělohrobský byl synem soukromníka, a ani jeho ironické pamflety se jim moc nehodily do krámu. Byť napsané v roce 1860, tedy v době, kdy nikdo neměl ani tušení o naší budoucí totalizaci.
Přerušené povědomí se těžko obnovuje, k čemuž ztížená dostupnost jeho díla jen přizpívá. Proto vychází tato publikace, s výňatky rozsáhlé tvorby, která nikdy nebyla uceleně vydána. Spolu s částí básníkovy soukromé koresponcence, chronologycky mapuje Bělohrobského krátký, finančně chudý, ale tvořivě bohatý život, plný nenaplěné lásky.