Vše, co najdete na stránkách této knížky, si mnoho let poznamená val autor myšlenky domácího muzicírování Václav Žilka. Postupně zpracoval dojmy a zážitky z cest (často z velmi exotických zemí) s Českým nonetem, jindy si zaznamenal postřehy o osobnostech naší i sveětové
kultury, s nimiž se setkával a s nimiž spolupracoval. Některé kapitoly či části knihy obsahují
rady a zkusšenosti muzi kanta pedagoga, zakladatele a propagátora myšlenky dechové reha bilitace. Celá knížka je naplněna láskou k muzice, k amatérským i profesio nálním muzikantům,
po okraj plná pokory k velikánům naší kultury. Publikace je doplněna kresbami Cyrila Boudy a mnoha cennými fotografiemi. Je napsána krásnou češtinou, která podobně jako domácí muzicírování či lidové písničky musí často bojovat omísto na slunci. Knížka Jak se rodí muzikant vychází k 83. naro zeninám koncertního umělce, flétnisty Českého noneta a dlouhole tého pedagoga.
Archive for October, 2007
Všichni bez rozdílu se rádi ve vzpomínkách setkáváme se známými lidmi, i s těmi,
kteří nás už navždy opustili a které jsme tolik milovali.Touto knihou chceme přiblížit
předlouhou a slavnou muzikantskou tradici rodu Vejvodů. Autor slavné polky Škoda lásky, Jaromír Vejvoda, založil svou kapelu už v 19. stol., jejíž taktovka se dědila z otce na syna až do dnešních dnů.
Jeden z nich, Josef Vejvoda, se v letošním roce dožívá šedesáti let. I on jako jazzman s polkou v krvi si získal své obdivovatele u nás doma a v cizině. Hrál čtyřem prezidentům – včetně amerického. Dirigoval před zcela zaplněnou Carnegie Hall v New Yorku. V roce 2004 jeho jazzové trio doprovázelo V. Klause na státní návštěvě v Bulharsku. V knize nechybějí vzpomínky na „kmotry” jeho zvukových nosičů – mj. generála F. Fajtla, Stellu Zázvorkovou, Pavlínu Filipovskou. Velkou oporou pro něj je rodina. Proto v publikaci nechybí prostor pro manželku Květu, Dcery Moniku / skladatelku a dirigentku/ a Zuzanu / herečku Divadla na Fidlovačce/, jakož i starší bratry Jaromíra a Jiřího.
Tři bratři – jako z pohádky – vyprávějí o svém tatínkovi, o životě a své práci. Kniha obsahuje více jak sto působivých fotografií a dalších dobových dokumentů této velké muzikantské rodiny.
Ve dvanácti humorně laděných sci-fi povídkách se autor odlehčenou formou pokouší řešit modelové situace, které by mohly nastat v případech, kdy by byl obyčejný český člověk konfrontován s návštěvou mimozemských civilizací. Kniha se nepokouší ohromit čtenáře popisem nejmodernější techniky, dramatickými a drastickými scénami, ani katastrofickými vizemi, nýbrž zůstává pevnýma nohama na zemi, v Česku, a když ve vesmíru, tedy s optimistickým nadhledem a v typické pohodové poloze .
Svět českého prvorepublikového filmu tvořili nejen šarmantní milovníci či svůdnice typu Adiny Mandlové či Lídy Baarové, ale i herci, kteří hráli povětšinou jejich drahé rodiče případně nejbližší příbuzné. Jindřich Plachta, Zdenka Baldová, Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Gustav Hilmar, Růžena Nasková, Jaroslav Vojta, Růžena Šlemrová, František Kreuzmann, Leopolda Dostálová, František Smolík, Terezie Brzková, Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Saša Rašilov, Eva Svobodová… I to byly velké filmové hvězdy, jejichž herectví těšilo a ještě i po letech dokáže potěšit dnešní publikum.
Jan Libíček byl na první pohled dobrosrdečný tlouštík s plachýma očima a něžným úsměvem. Jeho duše však skrývala zvláštní smutek. Byl obyčejným člověkem, který nadevše miloval svoji práci a při ní také zemřel. Málokdo ví, že při své figuře, dokázal předvést bez mrknutí oka hvězdu či přeskočit snožmo židli. Doslova klamal tělem a skvěle bavil divadelní, televizní či filmové publikum. Nesmrtelný je Libíčkův Král Ubu, kterého s velkým úspěchem hrál v pražském divadle Na zábradlí, ale i v zahraničí. Anebo třeba postavy ve filmových komediích Světáci, Pane, vy jste vdova! či Tři oříšky pro Popelku a mnoha dalších, jsou jasným dokladem, jak vynikající herec to byl. Knížka Josefa Petrů o výborném herci, zlínském rodákovi, nezapomíná ani na to, že Libíčkova cesta k herectví byla klikatá, stejně tak i jeho krátký život.
Slovenský autor Jožo Nižnánský napsal mnoho historických románů. Všechny jsou velmi čtivé a proto je o ně stále mimořádný zájem. Mezi nejznámější rozhodně patří Čachtická paní, která od roku 1990 vyšla již čtyřikrát a vždy byla po krátké době vyprodána. Je tomu tak zejména proto, že tématika románu každého zaujme hned od samého začátku. Děj je nabitý nejen zajímavými historickými a dobovými fakty, ale je především napínavým až detektivním čtením. Vyvrcholením děje je nekonečná až chorobná touha Čachtické paní být za každou cenu krásnou. Tato touha byla příčinou zmaření života několika nevinných a mladých dívek.
¨
Autorka Milena Tenczová se pokusila při hledání partnera na celý život vylíčit svůj nevšední příběh velmi originálně a pravdivě. Její příběhy jsou úsměvné, někdy mírně ironické, ale v jádru v sobě skrývají i smutek a bolest. A právě v tom spočívá velká hodnota knihy, neboť autorka nenásilně a s lehkostí otevírá srdce ženy, která touží po lásce a pohlazení, po obyčejném lidském štěstí. Tato publikace by neměla chybět v knihovničce každé ženy.