Ota Pavel, autor, jenž se do myslí čtenářů zapsal nejen zajímavým přístupem ke sportovní žurnalistice, ale též svými malebnými povídkami z křivoklátských lesů a o řece Berounce, neměl jednoduchý život. Dětství poznamenané druhou světovou válkou, mládí a zrání zas komunistickým režimem. Autorem byl více než kvalitním, jakým byl ale člověkem?
Z dobových fotografií na nás kouká milý člověk, který by nikdy nikomu neublížil, který má život rád a raduje se z něj, ale též člověk, jehož srnčí zrak je zakalen smutkem a bolestí, který se trápí a neví, co má dělat. Osobnost dvou tváří, dvou protikladů, dne a noci…?
Právě za Den bychom mohli ve spisovatelově životě brát jeho vyrovnanost, laskavost a dobrosrdečnost, které byly Otově povaze dané a které z něho dělaly člověka vlídného až bezbranného, hodného syna, bratra, manžela a tátu. Nocí se zas může chápat ona melancholie, úzkost a deprese, které do autorova života však vtrhly nečekány, nezvány a které se neblaze podílely na deformaci jeho bytosti a vědomí. V této biografii jsou čtivou formou zachyceny radostné a stinné stránky Otova života, což výborně dokresluje i rodinná korespondence, kde sám čtenář může posoudit den i noc života Oty Pavla.