Stojíme-li tváří v tvář nějakému velkému neštěstí, jsme ochromeni šokem a hrůzou, jež nás po nocích provázejí ve snech mnohdy ještě dlouhá léta. Ale nepřipouštíme si nebo nechceme vědět, že se totéž může odehrát v jiném převleku minutu po minutě, den po dni nenápadně, tiše a bez pozornosti veřejnosti všude po celém světě – v oboru zvaném zdravotnictví.Nebývá sice obvyklé, aby se o vážných tématech lehkonoze a vtipně rozprávělo, /x y/ se to však nadmíru podařilo. V knížce bez patosu a vtipně odpovídá na otázky, jak zůstat naživu a přežít bez poškození na duchu a pokud možno i těle lékařskou péči. A také jak se stát správným a odolným pacientem, který si nenechá od zdravotnického personálu líbit často neurvalé a lhostejné zacházení, od lékařů zbytečné přehmaty a někdy i nepotřebné operace, pacientem, který se nejrůznějšími metodami a fígly dožaduje jako platící klient kvalitních služeb.

Tato kniha poprvé odkrývá ohromně široký prostor nespočitatelného množství vztahů mezi lékaři a pacienty. Tím se spisovatelka doslova dostává pod kůži oběma stranám, svléká je, aby alespoň částečně poodhalila jejich kvality, které od nepaměti mají společný cíl – léčit a vyléčit. Lidé v bílých pláštích jsou však v tisícinásobně výhodnější pozici, neboť mají znalosti a prostředky. Pacienti mají pouze sami sebe a svou nemoc. Jsou země, kde se o těchto rozdílech ví o něco více, ale i tam se tento rozdíl smazává jen velmi pozvolna.
Autorka nás provází častými i neobvyklými situacemi ve zdravotních střediscích, nemocnicích či na pohotovostech z hlediska obyčejného občana – zdravého, nemocného, zraněného… Jejíma očima vidíme lékaře z opačného úhlu, než se všeobecně o tomto oboru píše. Nepřipisuje jim výjimečné postavení, naopak trvá na tom, že jejich vlastní ‚zbožštění‘, uzavřenost a rádoby mimořádnost bílého klanu, je spíš ke škodě, než k užitku.
Knížka nám připomíná, že pokud jsou nedbalostí a odfláknutou prací poškozeni jednotlivci, nikdo se nad tím příliš nepozastavuje. Jen tu a tam vyplují na povrch poklidně stojaté vody bubliny z bahna, které je hluboké, přehluboké. Po krk a někdy i na hlavu jsme v něm všichni, kdo se střetli s mašinérií těch, kteří rozhodují o nemoci, zdraví, životě a smrti.
Kniha je napsána velmi kultivovaně a odvážně pojmenovává vše, co se ji nelíbí a co se příčí morálce , logice a často i zdravému rozumu. V tomto je jedinečná a zatím na našem trhu první.
Vhodnou formou pacientům napovídá, jak by si sami mohli pomoci při některých chorobách a jak by se měli chovat v obtížných situacích v komunikaci se zdravotnickým personálem.